|
OK2A - 2. subregionál 2011
V pátek ráno nás uvítalo kouzelné ráno s blankytnou oblohou, posnídali jsme a dali se do montáže antén. Pro tento závod jsme nechystali žádné speciality, zařízení bylo ve stejném setupu jako v loňském UHF Contestu, jen transceiver IC7600 vystřídal nový kus nábytku, IC7700. Zatímco jsme montovali antény, ve "vysílací místnosti" stavěl Matěj OK1TEH zařízení - transvertor, budicí 100W PA a 3 koncové stupně: rok starý tranzistorový 800W, 21 let starý PA OK1VPZ s GS31b, který dává z důvodu nízkého anodového napětí jen cca 750W a doplňkový 250W PA s GI7b. Takže do těch dlouhých koaxů mělo jít max. 1800W PEP. Proti konkurenci nic moc. Za chvíli se ukázal Jirka OK1HWU, který nám přijel pomoci se stavěním (díky!) a tak okolo poledne jsme již měli smontovány dvě antény a alespoň v
základní poloze vztyčen jeden z teleskopických stožárů. Druhému stožáru jsme se chtěli podívat "na zoubek", protože nám nešel během posledních 2 závodů vysunout na plnou výšku - něco se v něm vzpříčilo a poslední 4 metrový díl se ani nehnul. Na zemi jsme v horizontální poloze stožár roztáhli celý, takže jsme usoudili, že mu snad nic závažného nestalo, vyčistili jej a promazali. Ale ouha, po jeho vztyčení se problém opakoval a poslední trubka nešla nahoru. Báli jsme se vzít za kliku silou, abychom neutrhli lanko uvnitř stožáru, protože to by pro nás tento závod skončil a spokojili se tedy s výškou jen 16m. Škoda. Větší problém nastal, když jsme heverovali ten stožár druhý. I u něj se poslední trubka zasekla a nechtěla za žádnou cenu ven. Takže také nižší anténa... Ještě rok a už nebudeme s anténami vidět ani přes okolní stromy :-( Neví někdo, co se v tom stožáru mohlo přihodit a jak to opravit? Moc by nám to pomohlo. Pozdě odpoledne jsme ještě zvedli třetí 70cm anténu na 3 trubkách, takže byla brutálně nízko, ale na sever, kde nám terén padá dolů, to snad nebude vadit. Navečer jsme ještě zvedli oba stožáry na bunkru - pro 23 a 3cm. A potom jsme se už mohli oddávat radovánkám. David přivezl sud piva i pípu (jen ten kompresor chyběl, ale pomohli jsme si pumpičkou na kolo, hi) a my jsme tak mohli přesedlat z flaškového Budvaru na sudový Gambrinus. Mezitím už byly na grilu připravené steaky a korunovala to vychlazená 12-ti letá radioamatérská whiska Jameson. To vše jsme si užívali při sledování hokejového zápasu na MS mezi ČR a SR. Zkrátka prima pohoda! Později ještě přijeli kluci z DM7A, pokecali jsme, popili a bylo vidět, že by s námi asi tak trochu tu pohodičku teplého krbu rádi vyměnili za jejich studené stany.
Ráno se nám vstávalo trochu hůř, ale nakonec jsme to většinou zvládli. Zapojování zařízení je v poslední době už spíš povinnost Matěje, Láďa potřeboval chvíli času k instalaci počítačové sítě a rozpohybování PLC, které propojuje naše pracoviště, ale nakonec se zdálo, že okolo jedné hodiny po poledni všechno funguje. Při testech se ale ukázaly nějaké problémy, takže jsme si cvičně sundali a zase postavili jak 23cm antény, tak i jeden z 70cm Magirusů, protože reflektometrická ochrana odstavovala tranzistorový PA. Po chvíli zkoumání se ale ukázalo, že všechno je v pořádku a problém byl v natočení antén na sebe, takže do PA se nevracel výkon odražený od vadného přizpůsobení, ale výkon navázaný z druhé vysílací antény. Proto jsem moc nemudroval, změřil pouze kolik toho "vráceného" výkonu je a povolil trochu komparátor reflektometrické ochrany... Potom už celá technologie na 70 cm pracovala celý závod O.K. Nicméně ještě jeden problém jsme při oživování zařízení zaznamenali - nebyl slyšet náš maják OK0EP. Po téměř třiceti letech to bylo poprvé! Maják z Pradědu byl u nás až dosud slyšet vždy - někdy lépe, někdy na hranici čitelnosti, ale že bychom ho neslyšeli vůbec, to si opravdu nevzpomínám. Obával jsme se že špatně posloucháme, ale další testy ukázaly, že s naším přijímačem je všechno v pořádku. Přičetli jsme to tedy zlepšeným podmínkám, kdy mezi námi a majákem mohla být nějaká inverzní vrsta, která blokuje jeho signál a těšili se na prima závod. Nakonec se ale ukázalo, že problém byl někde jinde - směrem na východ nám někdo v pátek natáhnul nějakou novou železnou oponu! Tak mizerné podmínky na východ nepamatuji!
No a potom už začal závod - na 70cm si užíval David OK1RK, který to z nás všech asi umí zvládat nejlépe, 23cm tradičně okupoval Matěj OK1TEH a 3cm pásmo zasednul Jarek OK1KN. Chvíli jsem běhal sem tam mezi pracovišti a dohlížel, zdali stroje pracují správně, tu a tam něco doladil, změřil a zkontroloval, ale protože se zdálo, že vše je OK, dovolil jsem si ještě před setměném pěší výlet na nedaleký Wagnerberg a udělal pár fotek. Když jsem se vrátil, dozvěděl jsem se, že PA s GS31b plesknul, ale protože je vybaven nějakými automatikami, stačilo jej znovu nahodit a jel dál. Naštěstí se to už do konce závodu neopakovalo. Technicky mne ale víc zajímalo chování většího 23cm PA, který je vybaven výkonovým modulem od DB6NT. S tímto zesilovačem jsme měli spoustu problémů, už v něm postupně odešly 3 výkonové tranzistory, jednou vyhořel mikropáskový plošný spoj a tak mne to donutilo k hlubšímu zkoumání. Našel jsem chybu v designu - zkrátka i mistr tesař se někdy utne. Problémem byl velký teplotní odpor mezi čipem, podložkou tranzistoru a chladičem - ten PA, který je deklarovaný jako 500W by musel být při SSB/CW provozu chlazen i v případě použití doporučeného chladiče vzduchem o teplotě - 8°C, aby tranzistory nebyly mimo provozní oblast... Však to také Michael později zjistil, a dělá od té doby tyhle PA v měděné a nikoli hliníkové mechanice. Proto jsem se potom, co v prvním subru odešel další tranzistor, odhodlal k velké rekonstrukci tohoto PA, do těla PA se zafrézovala měděná vložka a tranzistory se teď mnohem lépe chladí. Rekonstrukci PA jsem korunoval instalací cirkulátoru, protože třeba jen opálené kontakty na anténním relé dokáží v tranzistorovém zesilovači, který pracuje na mezi svých parametrů, docela spolehlivě utrhnout nějaké ty cenné emitorové šipky... Rekonstrukce 23cm PA se v závodě plně osvědčila, PA se chladil a zesiloval o poznání lépe, než v předcházejících letech a to bylo to moje soukromé vítězství - bez ohledu na pořadí ve výsledkové listině.
Před a během závodu se na nás přijeli podívat navíc ještě OK1UBO, OK7RA, OK1SMN s YL. Díky všem za návštěvu, pomoc a popovídání, i když fotka našeho QTH, kterou Jirka OK7RA udělal z 10km vzdáleného Klínovce (a která dokazuje, že soutěžní QTH OK2KKW je spíše středem velkého pomyslného "lavóru" než skutečnou vyhrávací kótou), nás moc nepotěšila. Nicméně domeček na Spáleništi je po dlouhých bojích opravdu náš a za stany bychom už zcela jistě neměnili...
Jak vypadal vlastní contestový
provoz, to nechám na vyjádření operátorů. Ostatně, podívejte se na jejich výkony
sami - viz tady,
tady a
tady. Pro mne byl
tenhle závod velice úspěšný a těším se na další - už
o Polním dnu snad budeme mít zase nějaké nové vylepšení - vždyť až dosud jsme
například na žádném ze soutěžních pásem nepoužili LNA u antény... Takže na
slyšenou příště! Report z 23cm od Matěje, OK1TEH:
Květnový závod 2011 jako by z oka vypadnul 2.subru před dvěma roky. Na Krušné hory nezvykle pěkné počasí, podobné výsledky na 70 a 23cm a dokonce opět nechyběl ani sud s pivem :) Ale od začátku - našemu zahájení contestové sezóny z JO60JJ tentokrát předcházela příprava v podobě koupě klubovního přívěsného vozíku na stěhování stožárů, takže si ho již nemusíme každý závod půjčovat a jezdit s ním 400km. Nyní stačí nechat naložený vozík zaparkovaný v garáži blízko Nejdku. Celou tu taškařici s vozíkem jsme absolvovali o velikonoční neděli a jak už to bývá, pán Murphy opět zaúřadoval, protože před dojezdem do místa určení chytnul Láďa DIX na silnici pořádnou díru a tak zatímco připravujeme vozík a rozbrušovačkou kupilujem vršek, aby se vešel do garáže, pod autem se tvoří olejové jezero což znamená "drobný" problém s proraženou olejovou vanou motoru.. Odtah samohybu ale není zrovna lehký, zvlášť když v celém tomhle ztraceném městečku existuje pouze jedno místo, kde by mobil měl signál libovolného operátora alespoň na jednu čárku hi. Záhy vyvstaly další méně podstatné problémy, ale nakonec se vše vyřešilo a ve 22h jsem zpět zu Hause. Nakládání 90kg stožárů ale na mně skrytě zanechalo zdravotní následky, protože následující čtvrtek se v práci ohnu, ale již se nenarovnám a další týden ležím doma na nemocenské s Dr. Houserem.. Naštěstí do závodu se z toho jakž-takž dostanu a tak již další čtvrtek před závodem vyrážíme z Prahy směr východ na 100km cestu ke Kolínu, aby jsme jeli stejnou cestou zpátky do 250km vzdáleného Krušnohoří. Na tomto místě musím vyjádřit velké poděkování bratrovi, bez jehož pomoci by přestěhování našeho přes 250kg vážícího contestového železa po schodech z hamshacku do auta zůstalo s ohledem na moje záda v oblasti sci-fi.. V pátek se daří postavit všech 5 stožárů, bohužel oba magirusy na 70cm jdou vysunout pouze do cca 16m a nepomáhá ani důkladné namazání a vysunutí v horizontální poloze. Ocelové lanko se zasekne těsně po začátku vysouvání poslední čtyřmetrové trubky - mimochodem, kdyby jste náhodou věděli nějaký trik, jak jednoduše rozebrat magirus a závadu odstranit, můžete se o tom zmínit například zde. Při stavění stožáru také dojde i k zjištění, že při rychlém balení věcí o UHF Contestu 2010 došlo k vyrvání 75 Ohm konektoru na kabelu, ale to se dá naštěstí opravit..
Potom ale již přijíždí David RK s BAFem, vykulí z auta 50l sud s pivem a pípu, kompresor chybí, naštěstí na jeho místo stejně dobře přibude pumpička na kolo, na scénu přichází 12-letý pozdrav od pana Jamesona, Majka DYX připraví gril a dokonce nechybí ani jako vrchol bigoštví TV karta v notebooku pro sledování záhy začínajícího hokeje ČR - Slovensko. Jelikož ale chybí k TV kartě anténa, přes různé redukce jí připojujeme přímo k jedné 70cm anténě a daří se tím překvapivě chytit i dalších 40 digitálních programů :) Po hokeji ale zábava neklesá na intenzitě, protože do baráčku se na nás přijeli podívat Fred a Tilo z DM7A. Někteří pak jdou spát ve chvíli, kdy jiní již stávají a tak útok na likvidaci 100 piv v sudu v cca 6 lidech pokračuje, do konce závodu se ho sice vypít nepodaří, ale 80 piv padlo :-) Sobotní ráno je dost kalné a tak jsme rádi, že už všechny antény stojí a stačí pouze postavit zařízení pro žížaly. Na 23cm je změnou vylepšený PA s mědí mezi chladičem a novými teplotně odolnějšími tranzistory PTF141501E a dokonce i na výstupu cirkulátor, který se v závodě následně při objevení se pecky na relátku opravu osvědčil, TNX VPZ. Na 70cm je novinkou další nábytek v podobě IC-7700, který nahradil dřívější IC-7600 a vedle rádia nový o něco odolnější ATFkový LNA. Antény jsou beze změny, na 70cm v 16m 33el K1FO, 38el M2 a na třetím 7m vysokém stožáru pod úrovní stromů 33el M2 pro jediný lesem neuzavřený směr na sever. Na 23 a 3cm stejné antény, jako během posledních 5-ti let. A tak začal závod..
Hned na začátku po prvním zaklíčování na 70cm vypadává PLC mezi pracovišti a než se ho podaří zprovoznit, uplyne přes 2h.. (na vině byl notebook, u kterého lezlo VF do touchpadu, hi). Mezitím za první hodinu dělám 29 QSO, což není nic světoborného, ale postupně spojení přibývají, Jarkovi OK1KN se daří na 3cm vydřít dokonce via tropo ODX S57C 517km, na 23cm přichází PA2M, PA0WMX, PA0S, všechno ale jen tak tak abychom dokončili QSO, v perfektní síle pak zavolá ON7BV/P a LX/PE1ITR/P z JO30, HA5KDQ, IQ1KW, a IZ4BEH. Signály z Itálie celkem standart, ale QRV je oproti jiným letům jen málo stanic, marně hledám například I4LCK nebo IK3GHY. Vyloženě špatně to chodilo celý závod na východ, OK2C i OL9W na 23cm jsou jako na dvakrát vařený čaj, dokonce se nedaří ani spojení s OM3W a 9A1CMS... Ve 20h UTC mám domluvený přes ON4KST sked s PA6NL. Naladím se na 1296.260 a poslouchám, signál tam skutečně je, ale velmi, velmi velmi slabě v šumu s QSB, ve špičce asi tak reálně S2. Marně PA6NL volám, ale QSO se nedaří, když v tom se objeví OL3Z, zavolají a stylem brnk-brnk S9 udělají spojení viz tato MP3. Následně PA6NL volám a asi na potřetí odpoví i mně. Nutno dodat, že od nás je to k PA6NL 630km a od OL3Z o 125km více, jak je tedy vidět, letadlo ve správné poloze umí dělat divy, zvláště pak, když jsme sice v 1040m ASL, ale směr do PA zakrývá 3km vzdálený zalesněný Blatenský vrch.. Naštěstí pořád volají stanice z oblastí Berlína, dokonce i SM7ECM, SM7FMX a podaří se i Kjell, SM7GVF. Spojení s pořadovým číslem 100 se mi daří v 21:13 UTC. Protože na 3cm šel Jarek spát, snažím se o dohození pár dalších QSO, bohužel chybí jinak běžné stanice ze severu - například DC6UW, DL1SUN, DL1SUZ, OZ3ZW a další.. Jedinou stanicí, kterou opakovaně na 3cm voláme jsou OK2C, ale jejich OP OK2PIN s námi zarputile odmítá udělat QSO stejně jako kdysi OL2R, ale nám to stojí maximálně tak za pousmání hi. Následně si hodím dvacet, ale už za hodinu mě probouzí zima, v přímotopu došel plyn a teplota v karavanu rychle padá k 5 C nad nulou.. Naštěstí se brzy rozední, Sluníčko zahání zimu a taky se opět začínají probouzet stanice ze Západu a z baráku za chvíli dorazí potravinové zásobování nesoucí ještě horké propečené maso z grilu, což hned zvedá rejt i náladu :) Poté se daří od pěkných odrazů od letadel F1PYR/P 780km, G3XDY 827km, F5DQK 762km, zavolá i Jean-Paul F8ZW 427km, kterého hned dohazuji na 70cm, hodně vydřeně dělám Gabiho HA8V 701km, pěkný je F6DKW 784km, PA0EZ, PI4GN, nakonec se daří i M1CRO/P 819km a HB9EWL s HB9BAT, kteří mají ze spojení velkou radost, protože používají pouze 10W. Spojení se napoprvé sice nepodařilo, ale vytrvalost přináší i HB9FX. Bohužel stanice z okolí JO30 na výzvu tentokrát nechodí... To ale již David na 70cm dělá TK1E, signál na 924km S9 a hned to zkoušíme i na 23cm. Spojení se ale nedaří, i když jsem prý na Korsice slyšet. Do konce závodu tak převážně směruji již jen tímto směrem a nakonec 18min před koncem závodu po bleskovém přeladění na 1296.310 MHz si zapisuji QSO do deníku, signál je ve špičce solidních S5 a tak ho pouštím na reprák i ostatním v karavanu, kteří již přišli udělat přípravu na zbourání antény. Signál byl velmi stabilní a spojení zřejmě můžeme děkovat nějakému vysokoletícímu vojenskému speciálu na cestě do 5A. Závod nakonec končím na hodnotě 158 QSO a necelých 47 000 bodů. V OK to snad bude stačit, DR9A mají ale o nějakých 14 000 bodů víc, takže propříště bude potřeba v upgradu našeho hardwaru pokračovat. Pokud to časově vyjde, na slyšenou v Mikrovlnném závodě se těší Matěj, OK1TEH
Report z 3cm od Jarka, OK1KN: Všechna jen trochu delší spojení na 10GHz byla neskutečně vydřená, většinou dělaná odrazem od letadel - S57C 517km, DH8AG 393km, vše trvalo přes 20min. Zato celkem slušně se ale dal dělat DF0MU (428km), další pokusy s I4XCC, PA6NL, OZ3ZW, OZ2LD a DG2DAA se nezdařily i díky menší trpělivosti protistanic. Nechodilo to vůbec na východ, marné byly opakované pokusy s OL9W a OL7Q. Z východu to opravdu nešlo, snad s výjimkou OK2C, kteří sice hráli v neděli ráno až 59, bohužel na volání neodpovídali, jestli to bylo záměrné se neodvážím tvrdit, možná, že útlum přes Klínovec a naše pouze 3W signály byly pro jejich přijímač příliš slabé... Vůbec jsem tentokrát nezaslechl DC6UW, DL1SUN, DL1SUZ, což bývají jindy jistá QSO. V závěru jsme se snažil o 7000 bodů ale ani jeden z pokusů nevyšel, rovněž tak rainscatter v JN88 nebyl u nás slyšitelný, takže celkově bylo pro mne tohle pásmo spíše zklamání. Nakonec si ale myslím, že výsledek tak fatální snad nebude, dokonce máme prý více bodů, než OK2M a tomu bych před závodem nevěřil. A jak to viděl OK1DIX? Závod na 70cm byl charakterizován
průměrnými podmínkami s výjimkou východu, kam to tentokrat nechodilo. I kdyz je
celkově výsledek trochu lepší než loni, udělalo se méně OK stanic. Bylo to však
vyrovnáno trochu větší účastí v DL (asi v kvůli pěknému počasí) a lepšími
podmínkami na sever a západ. Podmínky během závodu též dosti kolísaly. Některá
spojeni se proto dodělávala na více pokusů. Výsledky (Results):
Fotky:
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.jpg)
.jpg)
.jpg)
