Aurora 13.-14.03 1989
"Jedna z největších magnetických bouří uplynulých čtyřiceti roků začala ve dvě hodiny ráno 13. března... Kompasy trajektů v Severním moři se odchylovaly až o 12 stupňů... Bouře byla natolik intenzivní, že polární zář, normálně viditelná jen ve vyšších zeměpisných šířkách, byla tentokrát pozorovatelná až na jihu Anglie. Existují též zprávy z Itálie a takových jižních oblastí jako Jamajka. Rychlé změny geomagnetického pole indukovaly napětí v rozvodných soustavách, podmořských kabelech, telefonních a televizních sítích. V kanadském Quebecu došlo k výpadku série transformátorů a celá oblast s jedním milionem lidí se na několik hodin ocitla ve tmě. Poruchy v ionosféře současně značně rušily rádiové vysílání, což ve stejné oblasti vedlo k částečné ztrátě televizního signálu. Nebezpečí zvýšené radiace pak donutilo změnit trasu transatlantického letadla Concorde a zkrácení tehdejší výpravy raketoplánu Discovery o jeden den," popsal tehdejší situaci Brian Randell z University of Newcastle
<<<--- A massive aurora occurred on March 14, 1989. The Dynamics Explorer 1 satellite captured an image of the auroral oval over Earth's south polar regions. Scientists then remapped the image along magnetic field lines to show what the northern auroral oval (top) would have looked like at the same time. NASA / GSFC / Univ. of Iowa
http://pwg.gsfc.nasa.gov/istp/nicky/cme-chase.html
From modest beginnings in the early evening, this eventually spectacular auroral display knocked out the entire Quebec electrical power grid.
HUGE Aurora!
Although impressive after midnight, it wasn't until approximately 1:10am that this aurora brightly covered the entire sky, showering down on all sides with vivid reds and yellows. This is far & away the best aurora I've ever seen.
http://www.starlightccd.com/walter/yearbook/1980s/1989/1989.htm
Aurora, 1989 March 12/13
Imager | Walter MacDonald |
Exposure | ~30 seconds |
Location | Oshawa, Ontario, Canada |
Date | Sun/Mon, March 12/13, 1989 |
Notes | The best aurora I've ever seen. Knocked out Quebec power grid. http://www.starlightccd.com/walter/picturebook/aurora/19890312.htm |
March 13, 1989:The sky is on fire!
Orlando Florida is one of the least likely places for an aurora to be seen but it did happen. On March 13, 1989, the warm weather inhabitants of central Florida (as well as further south) were treated an impressive all sky red aurora with numerous rays.
The yellowish auroral rays are clearly visible in this photograph of Leo. The reddish-pink sky extended as far south as below the celestial equator.
More auroral rays in Leo.
http://members.aol.com/tprinty2/aurora1.html
Magnetické bouře
Při zvýšené sluneční aktivitě dochází pod nepravidelnými nárazy slunečního větru
ke vzniku magnetických bouří, projevujících se výraznými změnami intenzity
zemského magnetického pole v daném místě. V elektrických vodičích při tom
dochází ke vzniku elektrického proudu. Proto jsou magnetické bouře nepříjemným
zdrojem indukovaných proudů v řadě technických zařízení. Způsobují nesprávná
spojení v automatických telefonních ústřednách a zavinily i přepálení
podmořských kabelů. Také ropovody a plynovody mohou snadno postihnout záhadné
havárie. Učebnicová situace nastala 13. března 1989, kdy oblak nabitých částic
ze série protonových erupcí na Slunci dorazil k Zemi a díky neklidné
magnetosféře pak časně ráno, ještě před svítáním, vyhořely cívky hlavní
transformátorové stanice kanadské provincie Quebec. Vzápětí jako kostky domina
zkolabovaly energetické sítě na území celé provincie: za dvě minuty v Quebeku
nesvítila jediná žárovka. Na pohaslé obloze sledovali fascinovaní obyvatelé
nádhernou polární záři. Avšak v zemi, kde je většina domácností vytápěna
elektrickým proudem, budovy rychle vychladly na téměř venkovní teplotu. Celá
provincie byla na desítky hodin zcela paralyzována... Díky stejné bouři
havarovaly elektrické rozvody i v Ontariu, Britské Kolumbii a Švédsku, lokální
výpadky byly registrovány například v Pensylvánii, New Yorku i v Kalifornii.
Magnetická bouře na několik dní zle pocuchala zemskou ionosféru, na níž závisí
radiová komunikace. Rádiem ovládané předměty (např. garážová vrata) se chovaly
naprosto nepředvídatelně, poškozeno a vyřazeno z činnosti bylo i několik družic
na oběžné dráze. Jedna velká sluneční skvrna tak lidstvo přišla v přepočtu na
několik miliard dolarů... Zato mohli nádherné polární záře obdivovat i obyvatelé
Floridy, Mexika, Kuby a dokonce i Kajmanských ostrovů.
http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2003081823
Minulé maximum sluneční aktivity nastalo v průběhu roku 1990. Už začátkem března 1989 se přitom objevila na východním okraji Slunce impozantní skvrna. Narozdíl od té, která rozrušila astronomy minulý týden, však tato byla podstatně aktivnější. Začátkem druhé březnové dekády pal přišla řada velmi silných protonových erupcí. Oblak nabitých částic dorazil k Zemi 13. března, a díky neklidné magnetosféře pak krátce před třetí hodinou ranní východoamerického času vyhořely cívky v hlavní transformátorové stanici kanadské provincie Quebec. Jako domeček z karet pak zkolabovaly snad všechny energetické sítě na území celé provincie. Za pouhé dvě minuty v Quebecu nesvítila jediná elektrická žárovka.
Na pohaslé obloze sledovali fascinovaní obyvatelé nádhernou polární záři. Velká část Montrealu je ale vytápěna elektrickým proudem, takže domy velmi rychle vychladly na téměř venkovní teplotu. Quebecká energetická společnost jen pomalu uváděla paralyzovanou provincii zpět v život. Do deseti hodin dopoledne opravila téměř polovinu všech zkolabovaných systémů.
Kolaps v Kanadě byl zřejmě největší, avšak díky stejné bouři havarovaly elektrické rozvody i v Ontariu, Britské Kolumbii a Švédsku, lokální výpadky byly registrovány například v Pensylvánii, New Yorku a dokonce i v Kalifornii. Magnetická bouře na několik dní naprosto pocuchala zemskou ionosféru, která je důležitým faktorem pro radiovou komunikaci. Rádiem ovládané předměty -- například garážová vrata -- se chovaly naprosto nepředvídatelně. Poškozeno a vyřazeno z činnosti bylo několik družic na oběžné dráze. Nádherné polární záře byly pozorovány daleko na jihu -- na Floridě, v Mexiku a na Kajmanských ostrovech (z Evropy záznamy o mimořádné polární záři nejsou -- buď šlo o krátký impuls nebo bylo zrovna zataženo). Jedna velká sluneční skvrna tak lidstvo přišla v přepočtu na několik miliard amerických dolarů. A to všechno na zemském povrchu, pod ochranou zemské magnetosféry.
http://www.asu.cas.cz/~svanda/prace/clanky/ian/ian282.html